doplňující texty ke studiu kabaly...

....na začátek něco málo z Talmudu 

"Neuváděj se do situací, v nichž jsi závislý výlučně na dobré vůli druhých"  

Jidiš a hebrejština jsou dva odlišné jazyky. Jidiš používá písmena hebrejské abecedy i mnohá hebrejská slova a píše se shodně s hebrejštinou zprava doleva.

Jidiš také není synonymem pro „židovský“. Je to název jazyka, protože židé nemluví židovsky, tak jako australané nemluví australsky. V evropských zemích se používá „židovský“ jako synonymum pro „jidiš“.

Hebrejsky lašon = jazyk a tak : mame–lošn vnímáme jako mateřský jazyk nebo jidiš jazyk jako takový.  Hebrejština  byla jazykem otců, Svaté knihy byly psány v hebrejštině a pouze Židé mužského pohlaví se učili číst a psát. Tak se jidiš stal „mateřským jazykem“ – jazykem domova. Hovořit mame-lošn je výzvou k hovoru od srdce k srdci, bez formalit bez zbytečných řečí kolem.

Puristé ( ti, kteří se zasazují, mnohdy přehnaně o očištění jazyka od cizích vlivů.) zesměšňovali jazyk jidiš pro jeho „vulgární“ idiomy a „pomíchaný slovník. Hebraisté nazývají tento jazyk  „necivilizovanou hantýrkou“. Jidiš má své kořeny a rozvíjel se jako lidový jazyk v ghettech, která měla svůj počátek v obezděných juderias ve 13.století ve Španělsku.

Doporučuji pro každého velmi srozumitelnou knihu Leo Rostena : Jidiš pro radost - ( vybral a přeložil Ota Ornest)

 Talmud je soubor 63 knih, není to Bible, není to Starý zákon, je to soubor knih, které je třeba studovat. Jedná se o kolektivní dílo, které se utvářelo zhruba 1000 let. Nejstarší autoři žili koncem 4.století př.Kr. v Palestině, nejmladší počátkem 7.století po Kr. v Mezopotámii. Palestinský Talmud byl na rozdíl od  Babylonského dokončen o tři až čtyři generace dříve. Starší autoři až do konce 2.stol. po Kr. se nazývají „tanáim“, učitelé pozdější  „amoráim“, Tradenti ( -im je koncovka množ. čísla). Řečí Tanáů je hebrejština, poněkud odlišná od řeči Starého Zákona. Řečí Amoráů je většinou aramejština, semitský jazyk, podobný hebrejskému, který byl až do počátku 7.stol. jakýmsi světovým jazykem přední Asie. Obě řeči jsou promíseny prvky řeckými, latinskými, perskými, arabskými.

Autoři Talmudu nepožívali důchodů ze své duchovní činnosti a byli většinou řemeslníky. Rabi Jóhanan byl obuvník, rabi Meír bednář(přednášel v dílně stoje na sudu), rabi Ishák kovář, Šemuél lékař, rabi Jehúda Kníže statkář, rabi Akiba pastýř. Své učení nepsali sami, zaznamenali je  později jejich žáci nebo žáci těchto žáků.

Obsahem knih jsou učené rozpravy, komentáře, dialogy, komentáře ke komentářům učenců. Tito po dlouhá staletí vykládali Tóru a aplikovali učení v ní obsažené na  problémy etiky, tradic, obřadů, práva. (Tóra = prvních 5 knih Bible – 5 knih Mojžíšových)

V Talmudu je kromě rabínského myšlení mnoho anekdot, aforismů, filosofických pojednání, nejdeme zde témata lékařská, zeměpisná, astronomická, zemědělská.

Talmud se učil nejprve v Palestině a v Mezopotamii. Ve Španělsku byly založeny talmudické akademie v XI.století. Učení talmudisté žili také ve Francii v XI.století. Talmud byl konfiskován Ludvíkem IX. V roce 1242. rukopisy Talmudu byly veřejně spáleny. Koncem roku byl Talmud zkonfiskován také ve Španělsku. Ve Francii i ve Španělsku konfiskoval spisy řád dominikánů, jelikož řád Jesuitů, kteří pálili české kacířské knihy po bitvě na Bílé hoře, tehdy ještě nebyl založen). Čechy jsou od XIV. do XVIII. století také středem talmudických studií. Slavné hebrejské tiskárny byly v Amsterodamu, Itálii, severní Africe, Palestině, v XVI. století se rozmáhá studium Talmudu v Polsku – až do současnosti. K významným učilištím patří  počtem žáků a kvalitou vyučování polská a litevská učiliště. Málokteří  pravověrní se touží stát rabínem, většinou se u pravověrných učících se jedná o potřebu vyplývající z náboženské potřeby.

Na západě se v současné době učí Talmudu jen v rabínských seminářích. Vyučování je celkem neúplné a rabínskou aprobaci lze získat, když studující prokáže znalost i jediné kapitoly nějakého traktátu. Talmud je zdrojem učenosti pro bohoslovce židovské i křesťanské, právníky, lékaře, filosofy, dějepisce, jazykozpytce a každého, kdo má tuto potřebu.

I při větší píli pravověrných, jen málokdo zná Talmud celý. Ten, kdo zná pět nebo šest traktátů ( ani ne jedna šestina), je pokládán za velmi učeného.

Na universitách se Talmud nepřednáší.

( čerpáno z textů autorů: Elie Wiesel, Abraham Cohen, Jiří Langer, Aug. Rohling, G.Stemberger, Jaroslav Vrchlický, Leo Rosten a další…….)

…a nakonec ještě něco málo lidových rčení a anekdot o životě:

- Trable jsou úzce spojeny s vlhkostí – ať jsou to slzy nebo slivovice.

- Nedělej si starosti s tím, co bude zítra – co ty víš, co tě potká ještě dnes?

- Kdo nakoupí si stovky knih

a  tisíc věcí se z nich doví,

leč svoje srdce nemá v nich,

ten podobá se mrzákovi,

jenž lidskou nohu kreslí rád,

na vlastní neumí však stát.

      (napsal španělský básník Samuel Ha-Nagid v 11.století)

Autor: Zdeňka Kavalová