Retrográdní Saturn 2.3. - 20.7.20147

Žijeme opravdu tak, jak si přejeme? Slib daný sobě je víc než jakýkoli jiný. Jaký život jsme slíbili sami sobě?

Jsme stále stejní, toužíme prožít šťastný život v dobrém zdraví. Stejnou touhu měli naši dávní i velmi dávní předkové. Vzhledem k vývoji lidstva se mění kulisy, ve kterých příběhy životů žijeme. Nosíme jiné účesy, oblečení, mění se skladba jídelníčku, místo koní auta, jiná obydlí, jiný způsob vzdělávání, atd. atd., však touha po krásně, v lásce, ve zdraví a smysluplně prožitém životě se nemění.

S vědomou úctou k životu je dobré začít žít co nejdříve, později jsme i duševně méně ohební. Nikdy není pozdě naučit se uvědomovat si sebe sama, své mládí a bohaté možnosti. S respektem k mládí, úctě ke stáří, k povolání, ke zdraví, k práci druhých a dalším kvalitám života lze jen souhlasit. Neblokovat život, který máme před sebou informacemi ze statistik. Statistiky jsou důležité, slouží k uvědomění si reálného stavu ducha dotazovaného vzorku populace. Spíše by nás měly aktivovat, dostat do střehu a uvědomit si, co udělat, abychom nepadli do pasti, ve které může uvíznout vystrašený člověk. Díky strachu se jaksi nevědomě zařadíme do konformního společenství lidí, kteří netrpělivě čekají, až se naplní prognóza a jestli přijde někdo, kdo to změní. Poznání, že se lze vymanit ze zaběhnutého stereotypu, nás včas probere a rozhodneme se nehrát kolektivní hru na oběť. Je na nás, jak se vnímáme a kam míříme. Jsme sami sobě odpovědni za svůj život, vždy tomu tak bylo a sami se musíme dokázat napojit na psychický mechanismus transformace a provést přeměnu. Různých receptů a návodů je k dispozici dostatek, ale nikdo za nás nemůže život žít. Hra na oběť, je jen hra a buď ji hraji nebo ne, je to otázka osobních priorit. Nenaplněný život tkví v chybném mravním základu jednotlivců, což se posléze svede na chyby doby.

Mějte se dobře a něco pro to dělejte,

Zdeňka Kavalová-Maixnerová

Autor: Zdeňka Kavalová